VYHLEDAT

Vitamín B6 je to termolabilní, bezbarvá látka, rozpustná ve vodě, citlivá v alkalickém prostředí a k UV paprskům. Byl objeven v roce 1934 Paulem Gyorgyem. Vyskytuje se ve třech aktivních formách. Jako pyridoxol, pyridoxal a pyridoxamin.

Pyridoxalfosfát je součástí enzymů, které se podílejí na dekarboxylací a transaminaci aminokyselin, jako součást enzymu fosforylázy se účastní odbourávání glykogenu z jater, jakmile potřebují svaly energii. Účastní se biosyntézy koenzymu A a tím i řady metabolických reakcí jako je glykolýza, tvorba porfyrinů s inkorporací železa do hernu a transmetylace methioninu. Přeměňuje kyselinu linolenovou na arachidonovou a tím pomáhá při kontrole obezity.

Účastní se Krebsova cyklu a v důsledku toho tvorby energie, metabolismu mastných kyselin, syntézy hemoglobinu, syntézy proteinů.

Je důležitý pro metabolismus mozku (tvorba dopaminu, noradrenalinu, tyraminu, serotoninu a dalších neurotransmiterů).

Slouží při správném dávkování jako prevence novotvarů (zejména sarkomů), avšak v přítomnosti již vzniklého nádoru může urychlovat jeho růst. U laboratorních zvířat při nedostatku vitamínu B6 byl pozorován vznik rakoviny jater. Pyridoxin slouží pravděpodobně jako ochrana genetické mutace (genetické změny) buněk. Dále se podílí na imunologické ochraně organismu.

Je důležitý pro správný růst a rozmnožování buněk v těle, protože je nezbytný pro syntézu nukleových kyselin DNA a RNA. Účastní se metabolismu cholesterolu a působí preventivně proti vzniku aterosklerosy. Tento jev byl zkoumán již v roce 1964 Greenbergem na opicích, kdy nedostatek pyridoxinu vyvolal zvýšení cholesterolu v krvi těchto opic.

Brání v souladu s hořčíkem vzniku oxalátových kamenů. Velmi vysoké dávky vyvolávají nedostatek zinku a hořčíku. Pomáhá při udržení rovnováhy sodíku a draslíku a tím reguluje tělní tekutiny. Toho se využívá v preventivním působení u těhotenských toxikóz provázených otoky a při léčbě hypertenze. Zabraňuje nevolnosti a křečím v těhotenství zejména v kombinaci se zinkem. Působí proti epileptickým křečím.

Podporuje uvolňování histaminu a tím působí pozitivně při alergíich. Zvyšuje hladinu dopaminu v mozku. Oslabuje účinek levodopy tím, že urychluje přeměnu levodopy na dopamin už na periferii. Tento efekt se neuplatní v kombinaci s karbidopou. Působí účinněji spolu s vitamíny B1, B2, B5, s vitamínem C a hořčíkem.

Zvýšená potřeba je v těhotenství, v postovulačním období, ve stáří, po těžkých operacích, při užívání antikoncepčních přípavků, při velké konzumaci proteinů, při užívání kortikoidů, cykloserinu, izoniazidu, hydralazinu, fenobarbitalu, penicilaminu.

Sérovou hladinu snižuje alkohol. V potravinách je ničen konzervováním, mražením, grilováním, varem, pasterizací mléka, rafinací mouky. Specifické karence byly pozorovány u karcinomu prsu a močového měchýře.

Diabetici a parkinsonici by měli užívat pyridoxin pouze pod lékařským dozorem.

Zdroje: pivní kvasnice, slunečnicová semena, játra, sója, kuřata, kuřecí játra a ledviny, neloupaná rýže, obilné klíčky, tuňák, banány, ořechy, arašídy, melouny, květák, melasa, mléko, vejce, zelí, obiloviny, kukuřice.

Použití: při anemíich, křečových stavech, po těžkých operacích, ve stresových situacích, v těhotenství a ve stáří, při alergíich, při těžkých dermatitidách, při aterosklerose, při ledvinových kamenech, při diabetické a alkoholové neuropatíi, při redukčních a vysokoproteinových dietách, při hypertenzi.

Používá se také při Gyratově atrofii, což je řídce se vyskytující genetická choroba oka, která začíná tunelovým viděním. Buňky oka začínají degenerovat a odumírat. Dále se používá při depresích a změnách nálad u žen užívajících perorální antikoncepci.

Dávky: denní potřeba je u mužů 1,7 - 2,0 mg a u žen 1,4 - 1,6 mg, u těhotných žen 6 - 20 mg. Potřeba se v průběhu těhotenství zvyšuje souběžně s růstem plodu. Terapeutické dávky jsou 50 - 100 mg za den.

Příznaky z předávkování: nejsou známy, neboť se pyridoxin vylučuje z těla ven během 8 hodin.

Příznaky z nedostatku: seboroická dermatitis s mokvavý-mi boláky okolo očí, nosu a úst, zvýšené riziko infekce, cheilitis (zánět rtu), glositis (zánět jazyka), stomatitis (zánět jazyka), anémie, periferní neuritidy (záněty nervů), u dětí i křeče a poruchy centrálního nervového systému, nespavost, předrážděnost, otoky rukou a nohou, křeče dolních končetin, strnulost a mravenčení rukou a nohou, neschopnost se opálit a přecitlivělost na slunce, podélné rýhy na nehtech, zvýšená hladina cholesterolu, alergie, ledvinné kameny, cukrovka, revmatismus.