BMIAlkoholDiskuze×

VYHLEDAT

Zavřít

Aminokyseliny, kyseliny

Anabolika, steroidy

Antioxidanty

Bílkoviny, proteiny

Chemie

Enzymy, koenzymy

Hubnutí, diety, redukce

Kreatin, kre-alkalyn...

Minerální látky

PelMel

Pitný režim

Pohybový aparát

Přídatné látky, aditiva...

Řasy

Rostliny, extrakty, silice

Sacharidy

Tuky, oleje

Vitaminy

Živočišné látky, extrakty

www.nutrion.cz/info

PRO SPRÁVNOU FUNKCI STRÁNEK POVOLTE JavaScript.


Sladidla a jejich role v potravinách

Sladidla a jejich role v potravinách

Na pultech supermarketů i v domácí spíži najdeme opravdu mnoho potravin, kde by byl použit cukr nebo umělá sladidla. Sladíme cukrovinky, džemy, marmelády, rosoly, kompoty, ale i  pečivo, mléčné výrobky, nealkoholické nápoje, žvýkačky, sušenky a oplatky, instantní nápoje, pivo (alkoholické i nealkoholické) a rovněž i sladkokyselé konzervy. Snad jen masové výrobky nejsou doslazovány. Ale co vlastně umělá sladidla jsou, chemikálie či přírodniny? A máme bedlivě sledovat jejich výskyt ve složení potravin?


Cukr nebo sladidlo?

Sladká chuť signalizuje, že přijímáme energii, a po našich předcích máme hluboko v mozku zapsáno, že sladká je chuť přežití a úspěchu. Američtí vědci stanovili denní dávku šest lžiček cukru pro ženu a devět lžiček pro muže na den. Sladké chuti v potravinách můžeme dosáhnout buď přírodní cestou (cukr, melasa, med), anebo syntetickou čili umělou, když použijeme umělá sladidla. Kterou tedy zvolit?


Všechna sladidla, stejně jako ostatní éčka, jsou označována tříčíselným E kódem, který je třeba umět správně rozluštit, a nebrat každé éčko rovnou jako škodlivé. Přítomnost přídatné látky se na obale označuje tak, že se uvede název nebo číselný kód E nebo obojí. E kód, pod kterým je přídatná látka označována v mezinárodním číselném systému, se nemění a znamená, že éčko prošlo hodnocením své bezpečnosti. Pokud nechcete pátrat po výkladech jednotlivých kódů, přehledný seznam naleznete například na http://www.ceff.info/seznam-ecek.html.


Umělá sladidla by měli užívat jen ti, pro které byly původně určeny, diagnostikovaní diabetici. Pro ostatní nejsou vhodná, zdraví rozhodně nepodpoří, a konzumujeme je zcela zbytečně. Naprosto nevhodná jsou především pro děti, nemocné a starší lidi. Pokud se opravdu chceme vyvarovat konzumaci umělých přídatných látek, vyplatí se sledovat obaly potravin. Například iniciativa CEFF (Certified E-Friendly Food) propůjčuje své logo potravinám bez zbytečné chemie a výrobkům, které neobsahují nejvíce sledovaná a problematická aditiva mezi něž se řadí právě i umělá sladidla.


Nejznámější sladidla a jejich testování

Umělá sladidla jsou chemické látky intenzivně sladké chuti, vesměs vyráběné složitými pochody chemické syntézy z různých přírodních organických či anorganických látek. Jsou to buď aditiva získávaná modifikací přírodních látek, nebo aditiva vyráběná čistě synteticky. Finálními produkty jsou vysoce čisté látky, povoleny příslušnými státními hygienickými orgány pro lidskou výživu. Aby byla zaručena zdravotní nezávadnost umělých sladidel při dlouhodobé konzumaci, stanovují se celosvětově doporučené denní dávky, tzv. ADI (Acceptable Daily Intake - přijatelná denní konzumace).


Co vlastně konzumujeme?

Nejběžnější a po celém světě rozšířená umělá sladidla jsou acesulfam K, aspartam a sacharin. Mají široké uplatnění nejen v průmyslu ale i v domácnostech jako univerzální sladidla při přípravě pokrmů. Jelikož tato umělá sladidla jsou prakticky nekalorická (někdy se uvádí jako nízkokalorická), neškodí zubům, jsou vhodná i pro diabetiky, stávají se bohužel vyhledávanou součástí nejrůznějších diet a pokrmů zdravé výživy.

 

Sladidla jsou zodpovědnými úředníky vyhlášena jako bezpečná, ale jak se ukazuje, mají i vedlejší vlivy. Například sacharin může u experimentálních zvířat vyvolávat rakovinu močového měchýře, proto se od něj začalo v potravinářství ustupovat. Nahradilo ho jiné sladidlo s příjemnou chutí a to aspartam. Aspartam byl původně vyvinut jako bojová (neurotoxická) látka a měl být roznášen kontaminovanou vodou. Spor o jeho zařazení mezi běžná potravinářská sladidla trval velice dlouho, ale dnes je běžnou součástí nealkoholických nápojů a žvýkaček. Je méně vhodný pro tepelně připravované pokrmy, protože při vyšších teplotách ztrácí svoji sladivost. A bohužel podle laboratorních testů značně přispívá k obezitě a cukrovce.

 

Pro potřeby v domácnostech jsou umělá sladidla dodávána většinou ve směsích s nejrůznějšími potravinářskými sacharidy. Českému spotřebiteli jsou nejznámější asi sacharin a sorbitol. Pokud však velmi toužíte po nízkokalorickém sladidle nebo jste diabetici, doporučuji Stévii. Stévie je nízkokalorické sladidlo získané z čistě přírodního zdroje. Vyrábí se z něj extrakty s tři sta krát vyšší sladivostí než cukr, bez kaloríi a bez známých vedlejších účinků. Kromě přírodních látek je tedy jedinou přijatelnou alternativou k chemickým sladidlům.

 

Více informací naleznete na http://www.ceff.info/.

Ing. VLADIMÍR KLESCHT
Odborný spolupracovník iniciativy CEFF
(Certified E-Friendly Food)

Diskuze » Sladidla a jejich role v potravinách

Mohlo by Vás zajímat...


Stránky jsou věnovány informacím o výživových přípravcích, vitamínech, minerálech, doplňkové a sportovní výživě a látkám rostlinného původu. Stránky mají pouze informativní charakter.

Stránky se snaží podávat kvalitní, komplexní a objektivní informace. I přesto doporučujeme, veškeré zde získané informace porovnávat s dalšími zdroji, zejména z důvodu neustálého rozvoje vědních oborů spojených s oblastí zájmu těchto stránek.

Twitter NUTRIONczFacebook.com/nutrionczInstagram.com/nutrioncz

Sladidla a jejich role v potravinách