VYHLEDAT

Jód - chemická značka I. V Mendělejevově tabulce prvků ho řadíme do skupiny halogenů. Cirkulující jód existuje ve třech formách.

1. Anorganický s plazmatickou hladinou 2-10 mikrogramu/l.
2. Organický nehormonální v podobě monojodtyrozinu (MIT) a dijodtyrozinu (DIT).
3. Organický vázaný na bílkovinu (thyreoglobulin) a s plazmatickou hladinou 35 - 80 mikrogramů/l.

Jód je nezbytný prvek pro organismus, protože je součástí hormonů štítné žlázy, jednoho z hlavních orgánů kontroly a řízení organismu. Mluvit o jódu znamená mluvit o štítné žláze.

Štítná žláza je největší endokrinní žláza (tzn. s vnitřní sekrecí) v našem těle. Váží cca 20 g. Má schopnost aktivně vychytávat jód z krevního řečiště, koncentrace jódu ve žláze je 10 - 100x vyšší než v krevním řečišti. Znamená to, že štítná žláza pracuje proti koncentračnímu gradientu a k tomu využívá tzv. jodidovou pumpu, která čerpá jód do buněk štítné žlázy za potřeby energie. Tato energie pochází z rozštěpeného ATP. Proč to vlastně štítná žláza dělá?

Štítná žláza produkuje hormony thyroxin (T4) a trijodtyronin (T3) a k tomu potřebuje jód, neboť ten je součástí těchto hormonů.

Syntéza hormonů (T3, T4) probíhá v několika krocích:

1. Aktivní vychytávání jodidu žlázou jak již bylo popsáno
2. Po akumulaci žlázou se jodid oxiduje a ztrátou elektronu se z něho stává jód a během velice krátké doby se naváže na tyrozin (specifická bílkovina) pomocí enzymu tyroid-ní peroxidázy a vznikne monojodtyrozin
3. Po tomto prvním stupni organifikace se naváže další jód a vznikne dijodtyrozin
4. Spojením dvou molekul dijodtyrozinu vnikne tetrajodty-ronin (tyroxin, T4), podobně vzniká trijodtyronin (T3), ale spojením molekuly monojodtyrozinu a dijodtyrozinu
5. Takto vzniklé hormony štítné žlázy se poté navážou na velkou bílkovinnou molekulu - thyreoglobulin a vzniká tak zásoba těchto hormonů.

Řízení syntézy a vyplavování hormonů štítné žlázy musí být prováděno velice přesně, protože tyto hormony jsou již ve velice malých koncentracích účinné. Regulace produkce se děje tzv. zpětnovazebným systémem. Aby žláza začala produkovat své působky musí nejprve obdržet informaci. Tuto informaci dostane při snížené koncentraci hormonů T4 a T3 a to prostřednictvím hypotalamu, který tuto nízkou koncentraci rozpozná a následkem toho uvolní TRH, což je hormon, který působí na hypofýzu. Po zprostředkování informace z hypotalamu pomocí TRH, dojde v hypofýze k uvolnění hormonu stimulujícího štítnou žlázu (TSH). Ta na tento podnět reaguje zvýšenou produkcí svých hormonů.

Pokud je v krevním řečišti více působků a více jodidů, než je aktuální potřeba organismu, dojde stejným mechanismem k potlačení produkce hormonů. Tedy hypotalamus rozpozná nadbytek a utlumí produkci TRH. Tím se k hypofýze nedostane informace a ta také utlumí produkci hormonu stimulujícího štítnou žlázu. Štítné žláze nezbude nic jiného než potlačit svou produkci, protože nedostává informace o jejím zvyšovaní. Následkem tohoto útlumu dojde k poklesu hladiny hormonů a celý systém se znovu aktivuje.

Účinek hormonů štítné žlázy:

základním účinkem tyroidních hormonů je stimulace spotřeby kyslíku, s uvolňováním tepla. Tyto hormony dále působí na růst a vývoj, zvyšují vstřebávání sacharidů ze střeva, regulují metabolismus tuků. Fyziologické hodnoty působí anabolicky, ale nefyziologicky zvýšené hodnoty vedou naopak ke katabolismu, ke snižování syntézy bílkovin a k negativní dusíkové bilanci.

Hypotyreóza je stav, kdy jsou nízké hladiny volných hormonů štítné žlázy. Plně vyvinutý syndrom hypotyreózy se také nazývá myxedém.

Příčiny:

• Postižení štítné žlázy
• Postižení hypofýzy
• Postižení hypotalamu

Příznaky:

Nemocný se chová zpomaleně, je zimomřivý, malátný, spavý, má suchou ztluštělou pokožku, řídké suché vlasy, odulý výraz v obličeji, kůži nažloutlou, chraplavý hlas.

Hypertyreóza je stav se zvýšenými hladinami hormonů štítné žlázy. Dochází k tomu u poruch štítné žlázy ve smyslu hyperfunkce.

Příčiny: asi nejznámější příčinou je tzv. Graves-Basedovova choroba.

Příznaky:

je výrazně zvýšena spotřeba kyslíku, zvýšená ztráta energie, zvýšená ztráta tepla, nemocní špatně snášejí teplo, nadměrně se potí. Glukóza se rychle spotřebovává. Anabolismus i katabolismus jsou zrychleny s převahou katabolismu. Je zvýšená spotřeba téměř všech vitaminů a minerálů.

Potraviny s obsahem jódu: mořské řasy, všechny mořské produkty jako langusty, krabi, ryby, dále cibule.

Interakce: průmyslové přípravy jídel zbavují potraviny tohoto minerálu.

Dávkování:

doporučená denní dávka je 1 mikrogram na 1 kg váhy a den pro dospělé. Pro děti od narození do 6 měsíců 40 ng, od 6 měsíců do 50 ng, od 1-3 roky 70 ng, 7-10 let 100 ng. V ČR je populace saturována užíváním jodidované kuchyňské soli.