VYHLEDAT

Alergie je stav přecitlivělosti člověka na určitou látku. Její podstatou je porucha řízení imunitního systému, která vede k nadměrným reakcím. Tyto alergické reakce jsou často spojeny s vyplavením mediátorů, jakým je například histamin. Následkem uvolnění mediátorů je potom narušení funkce některých orgánů. K nejznámějším alergickým projevům patří otok průdušek a jejich zúžení, poruchy činnosti cév a zvýšená tvorba hlenu. Mezi typická alergická onemocnění se dnes nejčastěji řadí některé formy průduškového astmatu, ekzémy, kopřivka, senná rýma.

Alergenem pro člověka může být prach, pyl, kosmetické přípravky, zvířecí chlupy, roztoči, ale i nejběžnější potraviny. A právě potravinové alergeny dnes považuji za ty nejdůležitější. K nejčastěji se vyskytujícím potravinovým alegenům patří bílkoviny kravského mléka, slepičích vajec, lepku a sóji. A proč?

Po narození se každé dítě až do věku jednoho roku řadí do skupiny kojenců a téměř stejnou dobu by tedy mělo být i kojeno, protože nemá dotvořen soběstačný imunitní systém. Kojenec je závislý na dodávce určitých imunitu zajišťujících elementů z mateřského mléka. V okamžiku, kdy dítěti po třech týdnech nebo měsících života podáte místo mateřského mléka umělou náhradu, nedodáváte mu imunitu zajišťující prvky a navíc dítěti podáte cizorodou bílkovinu, kterou není trávící ani imunitní systém připraven zpracovat. K čemu dochází?

První příznaky mohou vypadat velmi nevinně a snadno je lze přehlédnout. Dítě může mít bolesti bříška, nadýmání, průjem... Časem však většinou dochází k "přesunutí" alergie na jiné orgány v závislosti na individuální síle a vnímavosti organismu, který dokáže zátěž i nějakou dobu maskovat. Postupně původní střevní zánět přechází do chronického stadia. Mění se střevní propustnost, organismus může přecitlivěle reagovat na stále větší množství pro jiné běžných potravin a dalších bílkovin. Poškozen je imunitní systém střev - peyerské plaky. A tak se v dospělosti může alergie projevit nejen například typickým astmatem, ale i malabsorbcí, nechutenstvím, žaludečními vředy, bolestmi hlavy, únavou nebo hyperaktivitou a mnoha dalšími projevy.

Zdá se, že potraviny jsou také dosud jediným alergenem, pro nějž existuje vysvětlení. Jen těžko už lze vysvětlit, proč jsou někteří z nás alergičtí na roztoče, proč někomu vadí jarní rozkvetlá louka a jinému ta podzimní. Je také možné, že díky maskované potravinové alergii dlouhodobě napadaný imunitní systém přecitlivěle reaguje i na tyto další běžně se vyskytující látky. Snad právě potravinová alergie je prvotní příčinou všech dalších zdravotních potíží a proto před zahájením jakékoliv farmakoterapie doporučuji raději vyzkoušet úpravu jídelníčku. Výbornou podporou dále vysvětlené eliminační diety je homeopatická terapie a očista pomocí bylinkových čajů.

Základním terapeutickým prostředkem klasické medicíny je podávání antihistaminik. Jedná se o typicky symptomatická (příznaky potlačující) léčiva, to znamená látky, které dokáží pouze znesnadňovat uvolňování histaminu nebo jeho navázání naspecifické receptory Výsledkem je, že po průniku alergenu do organismu dojde k vytvoření protilátek a vy již díky potlačené reakci o alergii nevíte.

Praktické rady

Děti by se měly kojit nejlépe do osmého až devátého měsíce věku, a od této doby by se do kojenecké stravy neměl přidávat žádný z dnes známých a častých potravinových alergenů. Prakticky to znamená žádné mléko, vejce, sóju, obiloviny s obsahem lepku a výrobky z těchto potravin.

Při podezření na potravinovou alergii a nedostupnost elektroakupunkturního vyšetření zkuste k diagnostice použít eliminační nebo pulsové metody.

Eliminační dieta znamená striktní vynechání podezřelé potraviny anebo základních alergenů, kdy je po několika týdnech znovu zavádíte za pozorného sledování reakcí organismu.

Při pulsové metodě opět po několikatýdenním vynechání zkoušené potraviny ji v klidu snězte v malém množství a odečtěte rozdíly v pulsu před jídlem a 20 minut po jídle. Rozdíl by neměl přesahovat 10 tepů. Pro nepřesnost klasických alergologických kožních a krevních testů při zjišťování potravinové alergie považuji eliminační dietu za nejefektivnější, nejlevnější a nejjednodušší diagnostickou i terapeutickou metodu.

Doporučit vedle ní lze i elektroakupunkturní vyšetření, které k diagnostice alergenů běžně v poradně používám a následující eliminační dieta mi správnost naměřených hodnot potvrzuje. V okamžiku, kdy je již alergie zjištěna, je prvním a nejdůležitějším krokem opět eliminační dieta. To znamená strava s vynecháním alergizující potraviny nebo potravin.

Jako náhrady u dětí nejčastěji se vyskytující alergie na kravské mléko jsou vhodné výrobky z mléka kozího a ovčího, "sójové mléko", sójové sýry tofu a tempeh, obilná a ořechová mléka, čistě rostlinné tuky.

Při alergii na bílkovinu slepičího vejce lze podávat vejce křepelčí a krůtí. Majonézu připravujte ze sójové mouky, anebo sójového sýru tofu s olejem.

Hlavní zásadou při eliminační dietě je vždy pozorně pročítat přesné složení nakupovaných potravin, protože například i kozí sýr lze vyrobit s přídavkem kravského mléka a podobně. Samozřejmě nejezte žádné potraviny neznámého složení. Při chronickém střevním zánětu, který dlouhotrvající neléčené potravinová alergie vyvolává, velmi často dochází i k narušení střevní mikrobionální rovnováhy, včetně snížení tvorby vitamínu H střevními bakteriemi. Oba uvedené faktory zvyšují pravděpodobnost vzniku kandidóz. Živnou půdou pro tyto mikroorganismy jsou sacharidy a proto protialergickou dietu vždy doplňuji maximálním omezením všech sladkostí.

Všichni alergici by si měli vybírat co nejpřirozenější a nejméně chemicky "vylepšované" potraviny. Při alergických potížích je zvlášť nevhodná máslová žluť, vanilin, benzal-dehyd, glutamát sodný, BHT-BHA a benzoáty. Pro závažnost možných projevů doporučuji alergii vždy nejdříve kauzálně léčit a nikoli pouze potlačovat.

Fytoterapie

Z léčivých rostlin je možné podávat doplňkově všechny drogy (tj. usušené rostlinné části), které zlepšují metabolismus organismu a zvyšují jeho imunitu; nebezpečí alergizace těmito rostlinami bývá zpravidla velmi vzácné.

Prakticky můžete použít: kořen eleuterokoku ostnitého, semena (plody) magnolky čínské, kořen všehoje ženšenového (viz adaptogeny); tyto rostliny zlepšují metabolismus a působí zároveň imunostimulačně.

Kořen lopuchu (nálev z 10 - 25 g řezaných kořenů na 500 ml vody), pije se půl sklenice 2 - 3 x denně; úspěšné je také omývání ekzematózních ložisek tímto nálevem. Kořen pampelišky (odvar 1 kávové lžičky na šálek vody), pije se 2 - 3 x denně, ke zlepšení metabolismu.

Nať celíku (nálev z 1 čajové lžičky práškované nati na šálek vody), pije se 2 - 3 x denně, na kožní defekty lze použít nálev o trojnásobné koncentraci.

Stélka chaluhy bublinaté (nálev z půl čajové lžičky na šálek vody), pije se 2 - 3 x denně k urychlení metabolismu.

List kopřivy (odvar 1 čajové lžičky na šálek vody), pije se 2 - 3 x denně, zlepšuje metabolismus a zvyšuje imunitu.

List černého rybízu (nálev z 1 - 2 čajových lžiček na šálek vody), pije se 2 - 3 x denně jako vitaminózní prostředek a pro zlepšení metabolismu.

Květ třapatky (nálev z 1 - 2 čajových lžiček drcených květů na šálek vody), pije se 3 x denně pro zvýšení imunity: tento nálev lze používat i k omývání kožních defektů.

Uvedené rostlinné drogy můžete vzájemně kombinovat do čajových směsí (je vhodné kombinovat drogy zvyšující imunitu s drogami zlepšujícími metabolismus a do takto připravené čajoviny přidávat max. 5 % květů divizny).

Vhodná suplementace

• Lactobacillus, pro normalizaci střevního osídlení, 3 x 1 před jídlem.
• Vitamín H - Biotin, který zabraňuje přemnožení mikroorganismů rodu Candida do patogenních forem, 1 x denně.
• Česnekové kapsle, pro posílení imunitního systému, 1 x denně.
• Včelí pyl, 2 čajové lžičky denně v případě, že na něj nejste alergičtí.