VYHLEDAT

Rostlinné adaptogeny jsou představovány zpravidla standardizovanými extrakty z některých částí vyšších rostlin, nebo látkami z nich izolovanými, případně polosynteticky obměněnými, které svým komplexním účinkem na orgány a fyziologické funkce živočišného organismu zvyšují jeho nespecifickou odolnost vůči nepříznivým vlivům vnějšího prostředí a zmírňují vliv nežádoucích faktorů (stresorů) na organismus.

Základním účinkem adaptogenů, podle jehož intenzity jsou tyto látky hodnoceny, je ovlivnění stresové reakce. Stres (označovaný také jako obecný adaptační syndrom) je univerzální mechanismus, který pomáhá živočišnému organismu chránit se před nepříznivými vlivy, jako je výrazně změněná teplota a vlhkost vzduchu, hluk, těžká fyzická a psychická zátěž aj. Při stresové reakci se zvětšuje kůra nadledvin, která intenzívně produkuje kortikoidy; jejich účinek je katabolický - tyto hormony mobilizují vnitřní rezervy organismu a zaměřují je na získání energie. Jsou především mobilizovány zásoby glykogenu v tkáních, dochází k redistribuci bílkovin a tuků, které jsou rovněž využívány jako příležitostný zdroj energie; tato energie uvolněná štěpením makroergních vazeb pomáhá organismu překonat působení negativních vlivů.

Na začátku stresové reakce dochází k aktivaci systému hypothalamus-hypofýza - kůra nadledvin a adreno-glukagenovému efektu, což má za následek vyplavení glukokortikoidů a zvýšení hladiny cukru v krvi. Pokud však trvá stresová reakce příliš dlouho, vyčerpají se poměrně záhy energetické zdroje organismu; ten v horším případě umírá, za běžných okolností je velmi vyčerpán a jeho restituce trvá poměrně dlouhou dobu.

Stresová reakce je fyziologický mechanismus, kterým musí nutně organismus disponovat, aby přežil, protože je klíčem k získání potřebného množství energie při zátěži. Smyslem podání adaptogenů není tedy stresovou reakci odstranit, ale zmírnit spontánní chaotický nárůst primárních metabolitů (především glukózy a makroergních fosfátů) v kolujícím krevním řečišti i ve tkáních, ekonomizovat a kontrolovat energetickou bilanci. V takto ošetřeném organismu probíhá stres kvalitativně stejně jako v neošetřeném, rozklad energetických zásob je však nižší a trvá déle, což je v případě body-buildingu velmi žádoucí a zajímavé: organismus má více energie pro efektivní silový trénink.

V  současné době používané adaptogeny jsou látkami minimálně rizikovými. Jsou na ně kladeny následující požadavky:

• musí být neškodné a působit minimální poruchy ve fyziologických funkcích organismu,
• jejich účinek má být nespecifický, tj. mají zvyšovat odolnost vůči širokému spektru faktorů,
• je žádoucí, aby normalizovaly různé patologické stavy bez ohledu na to, čím byly vyvolány a jaké jsou povahy.

V klinické a sportovní praxi jsou používány výtažky z rostlin (ojediněle čisté látky), které nejsou uvedeny na listině látek zakázaných ve sportu (nejedná se o doping) a jejich používání je bezpečné. Strukturně patří tyto látky do různých typů, používané rostliny lze zařadit zhruba do sedmi čeledí.

Použití rostlinných adaptogenů ve sportu přináší velké výhody: tyto látky jsou na rozdíl od silně účinných syntetických léčiv (centrální stimulanci a typu budivých aminů, jako je např. amfetamin, efedrin aj., steroidních anabolických hormonů, atd.) prakticky neškodné a při vhodné kombinaci s jinými potravními doplňky (bílkoviny, sacharidy) lze dosáhnout až překvapivě stejných účinků.

Jejich použití je prověřeno dlouholetou zkušeností lidového léčitelství; pro vhodnost těchto látek v terapii a zejména ve sportu hovoří skutečnost, že poptávka po nich v poslední době intenzívně stoupá.

Přehled nejpoužívanějších adaptogenů:

• Všehoj ženšenový (ženšen) (Panax ginseng C. A. MEY.)
• Eleuterokok ostnitý (Eleutherococcus senticosus (RUPR. et MAXIM.) MAXIM., syn. Acanthopanax senticosum (RUPR. et MAXIM.) HARMS.)
• Aralka mandžuská (Aralia mandshurica RUPR. et MAXIM.)
• Parcha saflorová (Leuzea carthamoides DC, syn. Rhaponticum canthamoides (WILLD.) ILJIN)
• Rozchodnice růžová (Rhodiola rosea L., syn. Sedum roseum SCOP., Sedum rhodiola DC.)
• Magnolka čínská (Schizandra chinensis (TURCZ.) BAILL., syn. S. japonica HANCE, Kadsura chinensis TURCZ.)
• Vitánie (Withania somifera DUN.)
• Bazalka posvátná (Ocimum sanctum L.)
• Cizrny beraní (Cicer arietinum L.)