VYHLEDAT

Folacin řadíme mezi tzv. foláty, což je skupina sloučenin, chemicky odvozených od pteroyl-monoglutamové kyseliny.

Kyselina listová je rozpustná ve vodě. Maximálního účinku dosahuje za hodinu po aplikaci, prochází přes žlučovod a je vylučována ledvinami z organismu.

Spolu s vitaminem B12 vzájemně působí na tvorbu erytrocytů (červených krvinek).

Je nezbytná pro tvorbu mnohých protilátek v našem organismu.

Zvyšuje tvorbu mléka při kojení. Působí na reprodukci DNA, jež je nositelkou dědičných informaci. Reguluje rychlost množení některých buněk. Léčí megaloblastickou anémii.

Je účinná v ochraně proti střevním parazitům. Někteří autoři udávají její vliv na udržení svěží mladé pleti a pro navrácení původní barvy šedivým vlasům. Je také důležitá pro vývoj centrální nervové soustavy.

Zdroje:

Exogenní: (z potravy) špenát, játra, ledvinky, obilné slupky, rozinky, avokádo, chřest, zelí, meruňky, mrkev, fazole, brambory, mandle, brokolice, slunečnicová semena, řepa.

Endogenní: k syntéze folátů dochází v zažívacím traktu činností bakteriální mikroflóry.

Interakce: účinnost kyseliny listové narušuje sluneční světlo, teplota a dlouhodobé přechovávání v místnosti. K rozkladu dochází varem a průmyslovým zpracováním jídel.

Účinek je dále snižován mnohými léky: acylpyrinem, antikoncepčními tabletami, antibiotiky, sulfonamidy kortikosteroidy a dalšími. Kyselina listová je ničena také požíváním alkoholu.

Pro dospělého člověka je doporučena denní dávka 400 mcg. Je nutno brát v úvahu celkový zdravotní stav. Těhotné ženy potřebuji dvojnásobně vyšší dávku.

Léčebná dávka je do 5 mg.

Nadbytek kyseliny listové může vést k příznakům anémie.

Foláty blokují účinnost antiepileptik, což jsou léky proti křečím a to tak, že zpomalují jejich vstřebávání. Proto s uživáním kyseliny listové musíme být obzvláště obezřetní u pacientů léčených antiepileptiky. Při dávkách vyšších než jeden miligram se mohou u sensitivních jedinců vyskytnout vyrážky na pokožce. Dále je třeba upozornit na zvýšené vylučování kyseliny listové u lidí užívajících vitamin C v dávkách nad 2 g/den.

Dále bylo zjištěno zhoršení neurologického nálezu při dávkách vyšších než 800 mikrogramú denně v případě, že jedinec trpí nedostatkem vitamínu B12.

Nedostatkem kyseliny listové je postižena část populace, která je vystavena trvalému dennímu stresu. U vrstev lidí s tzv. bohatou stravou jsou nedostatky tohoto vitaminu největší. Nedostatek této kyseliny způsobuje snížení počtu červených krvinek a chudokrevnost projevující se únavou, nechutenstvím, zvracením, průjmem, vypadáváním vlasů, tvorbou vředů v dutině ústní, bolestmi jazyka. Nedostatek bývá v těhotenství, v době kojení, u předčasně narozených dětí, při chorobách krve, lupence, poruchách vstřebávání živin ze střevního traktu, u alkoholiků, při poruchách jater.