VYHLEDAT

Chemická značka Mn. V Mendělejevově periodické soustavě prvků ho řadíme mezi přechodné prvky. Celkový obsah v těle je asi 1 g. Mangan je jeden z dalších stopových prvků, u něhož byla teprve nedávno zjištěna jeho důležitost. Ještě donedávna se o manganu vědělo pouze to, že je nezbytný pro růst kostry živočichů, včetně lidské.

Dnes se ovšem ví, že mangan je nezbytnou ochranou proti cukrovce. Jeho důležitost v tomto směru natolik výrazná, že např. u kojící matky s velmi nízkou hladinou manganu, lze očekávat, že její potomek bude mít diabetes. Tato skutečnost je doložena také zjištěním, že diabetici mají výrazně sníženou hladinu manganu.

Další zcela prokázaný účinek je, že se mangan podílí na syntéze glykoproteinů pokrývajících povrch buněk. Také se významnou měrou podílí na vytváření imunity. Slouží k tvorbě interferonu, který je považován za základní protilátku proti některým nádorům. Interferon je velmi důležitá protivirová látá, která má snad schopnost izolovat a likvidovat některé retroviry, podporující některé degenerace buněk.

Rovněž lidé nemocní rakovinným bujením, mají nápadně nízké hladiny manganu a kancerogenní buňky mají povrch pokryt nenormálním glyko proteinovým povlakem. Nutno zdůraznit, že znovuobnovením hladiny manganu v těle nedocílíme opravu buněčných stěn, které byly zbaveny svého povlaku.

Mangan přispívá k přeměně depotního železa na železo aktivní. Jeho nedostatek se projevuje opožděnou tvorbou kostí, poruchou reprodukčních funkcí, k nervovým poruchám, ke ztrátě tělesné hmotnosti, pomalému růstu vlasů a vousů, kožním onemocněním.

Pokrmy s obsahem manganu: avokádo, obilné klíčky, celozrnná mouka, ovesné vločky, kaštany, hrášek, mandle, vojtěška.

Interakce:

strava s vysokým obsahem fosforu a vápníku může negativně ovlivňovat vstřebávání manganu.

Dávky:

není stanovena denní potřeba u dospělých, uvažuje se o výši od 2 do 9 miligramů.