PRO SPRÁVNOU FUNKCI STRÁNEK POVOLTE JavaScript.
» PelMel
Hypercholesterolémie je zvýšené množství cholesterolu v krvi, které významně urychluje vznik aterosklerózy. Vedle hypercholesterolémie stojí i hyperlipoproteinémie. Tady se jedná o zmnožení lipoproteinů, tj. bílkovin přenášejících tuk v krvi. Podle druhu zvýšeného lipoproteinu a přenášeného tuku se rozlišuje několik typů choroby, které se pak označují římskými čísly I. až IV. Některé z těchto poruch jsou dědičné, ale velká část z nich je přímo vyvolána nebo podporována naší životosprávou. Mezi hlavní rizikové faktory zde patří obezita, diabetes, alkoholismus a kouření.
Cholesterol je sloučenina lipidové povahy. V organismu se nachází ve všech tkáních, v krvi a ve žluči. Je důležitou součástí buněčných membrán a v těle z něj vzniká řada významných látek, jakými jsou steroidní hormony a žlučové kyseliny. Přibližně 80 % celkového tělesného cholesterolu vzniká v játrech a zbylých 20 % pochází ze stravy. Jeho nadbytek v krvi je častou příčinou onemocnění srdce, mozkové a srdeční insuficience, obezity. Současně je i jedním z faktorů podporujících vznik žlučníkových kamenů, pohlavní impotence, vysokého krevního tlaku, rakoviny tlustého střeva, střevních polypů.
Vážným problémem se cholesterol stává zejména ve spojitosti s nasycenými mastnými kyselinami v tak zvaných LDL částicích. Oxidované LDL totiž tvoří ateromové pláty cév a jsou hlavní příčinou snižování cévní průchodnosti. Naopak HDL částice přenášejí spolu s nenasycenými mastnými kyselinami "dobrý cholesterol" a řadí se k nejdůležitějším ochranným faktorům srdečně cévních onemocnění. Z uvedeného vyplývá zásadní rozdíl mezi nasycenými a nenasycenými mastnými kyselinami v potravinách. Ty první najdeme zejména v živočišných tucích a jsou pro naše cévy zcela jednoznačně rizikem. Naopak nenasycené mastné kyseliny převažují v tucích rostlinného původu a na cévy působí pozitivně, Totéž však již neplatí pro umělé rostlinné tuky.
Hydrogenací neboli ztužením rostlinného oleje dochází k nasycení zdraví prospěšných dvojných vazeb a navíc i ke změně konfigurace mastných kyselin. Vznikají trans-mastné kyseliny, které se běžně v přírodě nevyskytují a při jejich příjmu do organismu bylo výzkumy posledních let prokázáno zvýšení rizika vzniku kardiovaskulárních chorob, a to už v prenatálním věku. Tyto nepřirozené látky totiž dokážou pronikat i do lidského plodu. Běžné margaríny obsahují až 30 % trans-mastných kyselin.
Další významnou novinkou posledních let je zjištění, že téměř dvě třetiny populace patří k tak zvaným neodpovídačům na cholesterol stravy.
Jinými slovy: tito lidé si i při hypercholesterolémii mohou občas dát smaženici, aniž by se jim nějak výrazně zvyšovala hladina cholesterolu. Zato daleko větším nebezpečím pro cévy je obsah nasycených mastných kyselin ve stravě, a proto je redukce živočišných tuků často důležitější než redukce samotného cholesterolu. Ještě lepším řešením je omezení příjmu živočišných tuků za současného zvýšení příjmu čerstvé zeleniny, protože v ní obsažené antioxidanty výrazně snižují oxidaci LDL částic.
Praktické rady
Kravské mléko a maso patří k nejbohatším zdrojům nasycených mastných kyselin a naopak mají nulový obsah vlákniny a vitamínu C. Jedná se o potraviny, které se mají v tomto případě v jídelníčku vyskytovat co nejméně. Studie na tisících makrobiotiků, vegetariánů a veganů jednoznačně potvrzují prospěšnost převážně obilovinozeleninové stravy pro naše cévy. V případě, že se nechcete zcela vzdát masa, podávejte jej vždy s dostatečným množstvím zeleniny. Dostatečné množství neznamená proužek papriky na ozdobu, ale čtvrtinu až třetinu každé porce. Zelenina dodává zejména antioxidancia. Druhou nezbytnou součástí každého talíře je přídavek potravin obsahujících vlákninu. V tomto případě je nejvhodnější v podobě ječmene, celozrnné rýže, luštěnin, ovesných vloček a opět i zeleniny. Existuje zde totiž riziko v dnes módní dělené stravě, kdy díky oddělení masa od obilovin lze jen těžko zajistit dostatek vhodné vlákniny, která právě zabraňuje vstřebávání cholesterolu a nasycených mastných kyselin. Výsledkem je větší procento tuků, jenž se dostává do organismu.
Hladinu krevního cholesterolu dále významně zvedá stres, káva, alkohol, steroidy a některé z orálních antikoncepčních přípravků.
Jako součást očistných diet lze doporučit i čerstvě vylisované šťávy z mrkve nebo celeru. Látky v nich obsažené urychlují pohyb tuků v játrech a zvyšují jejich vylučování.
Je vhodné radikálně snížit množství všech přijímaných tuků. Nadbytek jakéhokoliv tuku se totiž ukládá v játrech a cévách, okolo srdce a jiných tkání a vy pomalu přibíráte na hmotnosti. V první řadě omezte živočišné tuky a margaríny.
Denně jezte čerstvé ovoce a zeleninu, abyste zajistili antioxidanty, která dokáží zabránit přechodu LDL částic do zoxidované aterogenní formy.
I přes existenci celé řady hypolipidemik nejdříve vyzkoušejte zásah do diety, která vás na rozdíl od uvedených léků neohrožuje nežádoucími vedlejšími účinky. Přímo terapeuticky v tomto případě působí luštěniny, ovesné vločky, česnek, cibule, ryby bohaté obsahem omega-3 nenasycených mastných kyselin (tuňák, sardinky, losos, makrely...), mandle a vlašské ořechy, avokádo, jablka a mrkev. Například podle jedné studie dokáží tři stroužky česneku denně snížit hladinu LDL cholesterolu průměrně o 10 %. A příjmem poloviny cibule denně můžete zvýšit hladinu prospěšného HDL cholesterolu.
Ideálním doplňkem diety je každodenní pohyb, který snižuje nadváhu i stres.
Fytoterapie
Při léčbě této "skupinové" choroby je obvyklé používání fytofarmak ze skupiny tzv. antisklerotik. Významnou roli zde hrají rovněž následující adaptogeny.
Květ (list, květ s listem, plod) hlohu (1 kávová lžička na šálek vody), pije se 2 - 4x denně.
Cibule česneku (1,5 g rozetřeného stroužku v půl sklenici mléka), užívá se 2 - 3x denně.
Nať jmelí (macerát z 1 g práškované drogy na sklenici vody), pije se 3x denně.
Velmi běžné a chuťově přijatelné je pití čajů z hlohových drog; jedná se o netoxickou rostlinu, která je pacienty obecně velmi dobře snášena a má velmi dobré účinky. V této skupině fytofarmak je obvyklé používání výtažků z uvedených rostlin, které jsou zpracovány do formy tobolek nebo dražé.
Vhodná suplementace
Cholin a inositol - 100 až 300 mg denně
B-komplex
Vláknina - například ovesné otruby
Vitamín C s bioflavonoidy - 1 až 2 g denně v 0,5 g dávkách.
Diskuze » Vražedný cholesterol
Mohlo by Vás zajímat...
Stránky jsou věnovány informacím o výživových přípravcích, vitamínech, minerálech, doplňkové a sportovní výživě a látkám rostlinného původu. Stránky mají pouze informativní charakter.
Stránky se snaží podávat kvalitní, komplexní a objektivní informace. I přesto doporučujeme, veškeré zde získané informace porovnávat s dalšími zdroji, zejména z důvodu neustálého rozvoje vědních oborů spojených s oblastí zájmu těchto stránek.