BMIAlkoholDiskuze×Menu

VYHLEDAT

Zavřít

Aminokyseliny, kyseliny

Anabolika, steroidy

Antioxidanty

Bílkoviny, proteiny

Chemie

Enzymy, koenzymy

Hubnutí, diety, redukce

Kreatin, kre-alkalyn...

Minerální látky

PelMel

Pitný režim

Pohybový aparát

Přídatné látky, aditiva...

Řasy

Rostliny, extrakty, silice

Sacharidy

Tuky, oleje

Vitaminy

Živočišné látky, extrakty

www.nutrion.cz/info

PRO SPRÁVNOU FUNKCI STRÁNEK POVOLTE JavaScript.

» PelMel


Vražedný cholesterol

Hypercholesterolémie je zvýšené množství cholesterolu v krvi, které významně urychluje vznik aterosklerózy. Vedle hypercholesterolémie stojí i hyperlipoproteinémie. Tady se jedná o zmnožení lipoproteinů, tj. bílkovin přenášejících tuk v krvi. Podle druhu zvýšeného lipoproteinu a přenášeného tuku se rozlišuje několik typů choroby, které se pak označují římskými čísly I. až IV. Některé z těchto poruch jsou dědičné, ale velká část z nich je přímo vyvolána nebo podporována naší životosprávou. Mezi hlavní rizikové faktory zde patří obezita, diabetes, alkoholismus a kouření.

 

Cholesterol je sloučenina lipidové povahy. V organismu se nachází ve všech tkáních, v krvi a ve žluči. Je důležitou součástí buněčných membrán a v těle z něj vzniká řada významných látek, jakými jsou steroidní hormony a žlučové kyseliny. Přibližně 80 % celkového tělesného cholesterolu vzniká v játrech a zbylých 20 % pochází ze stravy. Jeho nadbytek v krvi je častou příčinou onemocnění srdce, mozkové a srdeční insuficience, obezity. Současně je i jedním z faktorů podporujících vznik žlučníkových kamenů, pohlavní impotence, vysokého krevního tlaku, rakoviny tlustého střeva, střevních polypů.

 

Vážným problémem se cholesterol stává zejména ve spojitosti s nasycenými mastnými kyselinami v tak zvaných LDL částicích. Oxidované LDL totiž tvoří ateromové pláty cév a jsou hlavní příčinou snižování cévní průchodnosti. Naopak HDL částice přenášejí spolu s nenasycenými mastnými kyselinami "dobrý cholesterol" a řadí se k nejdůležitějším ochranným faktorům srdečně cévních onemocnění. Z uvedeného vyplývá zásadní rozdíl mezi nasycenými a nenasycenými mastnými kyselinami v potravinách. Ty první najdeme zejména v živočišných tucích a jsou pro naše cévy zcela jednoznačně rizikem. Naopak nenasycené mastné kyseliny převažují v tucích rostlinného původu a na cévy působí pozitivně, Totéž však již neplatí pro umělé rostlinné tuky.

 

Hydrogenací neboli ztužením rostlinného oleje dochází k nasycení zdraví prospěšných dvojných vazeb a navíc i ke změně konfigurace mastných kyselin. Vznikají trans-mastné kyseliny, které se běžně v přírodě nevyskytují a při jejich příjmu do organismu bylo výzkumy posledních let prokázáno zvýšení rizika vzniku kardiovaskulárních chorob, a to už v prenatálním věku. Tyto nepřirozené látky totiž dokážou pronikat i do lidského plodu. Běžné margaríny obsahují až 30 % trans-mastných kyselin.

 

Další významnou novinkou posledních let je zjištění, že téměř dvě třetiny populace patří k tak zvaným neodpovídačům na cholesterol stravy.

Jinými slovy: tito lidé si i při hypercholesterolémii mohou občas dát smaženici, aniž by se jim nějak výrazně zvyšovala hladina cholesterolu. Zato daleko větším nebezpečím pro cévy je obsah nasycených mastných kyselin ve stravě, a proto je redukce živočišných tuků často důležitější než redukce samotného cholesterolu. Ještě lepším řešením je omezení příjmu živočišných tuků za současného zvýšení příjmu čerstvé zeleniny, protože v ní obsažené antioxidanty výrazně snižují oxidaci LDL částic.

 

Praktické rady

Kravské mléko a maso patří k nejbohatším zdrojům nasycených mastných kyselin a naopak mají nulový obsah vlákniny a vitamínu C. Jedná se o potraviny, které se mají v tomto případě v jídelníčku vyskytovat co nejméně. Studie na tisících makrobiotiků, vegetariánů a veganů jednoznačně potvrzují prospěšnost převážně obilovinozeleninové stravy pro naše cévy. V případě, že se nechcete zcela vzdát masa, podávejte jej vždy s dostatečným množstvím zeleniny. Dostatečné množství neznamená proužek papriky na ozdobu, ale čtvrtinu až třetinu každé porce. Zelenina dodává zejména antioxidancia. Druhou nezbytnou součástí každého talíře je přídavek potravin obsahujících vlákninu. V tomto případě je nejvhodnější v podobě ječmene, celozrnné rýže, luštěnin, ovesných vloček a opět i zeleniny. Existuje zde totiž riziko v dnes módní dělené stravě, kdy díky oddělení masa od obilovin lze jen těžko zajistit dostatek vhodné vlákniny, která právě zabraňuje vstřebávání cholesterolu a nasycených mastných kyselin. Výsledkem je větší procento tuků, jenž se dostává do organismu.

 

Hladinu krevního cholesterolu dále významně zvedá stres, káva, alkohol, steroidy a některé z orálních antikoncepčních přípravků.

 

Jako součást očistných diet lze doporučit i čerstvě vylisované šťávy z mrkve nebo celeru. Látky v nich obsažené urychlují pohyb tuků v játrech a zvyšují jejich vylučování.

 

Je vhodné radikálně snížit množství všech přijímaných tuků. Nadbytek jakéhokoliv tuku se totiž ukládá v játrech a cévách, okolo srdce a jiných tkání a vy pomalu přibíráte na hmotnosti. V první řadě omezte živočišné tuky a margaríny.

 

Denně jezte čerstvé ovoce a zeleninu, abyste zajistili antioxidanty, která dokáží zabránit přechodu LDL částic do zoxidované aterogenní formy.

 

I přes existenci celé řady hypolipidemik nejdříve vyzkoušejte zásah do diety, která vás na rozdíl od uvedených léků neohrožuje nežádoucími vedlejšími účinky. Přímo terapeuticky v tomto případě působí luštěniny, ovesné vločky, česnek, cibule, ryby bohaté obsahem omega-3 nenasycených mastných kyselin (tuňák, sardinky, losos, makrely...), mandle a vlašské ořechy, avokádo, jablka a mrkev. Například podle jedné studie dokáží tři stroužky česneku denně snížit hladinu LDL cholesterolu průměrně o 10 %. A příjmem poloviny cibule denně můžete zvýšit hladinu prospěšného HDL cholesterolu.

 

Ideálním doplňkem diety je každodenní pohyb, který snižuje nadváhu i stres.

 

Fytoterapie

Při léčbě této "skupinové" choroby je obvyklé používání fytofarmak ze skupiny tzv. antisklerotik. Významnou roli zde hrají rovněž následující adaptogeny.

Květ (list, květ s listem, plod) hlohu (1 kávová lžička na šálek vody), pije se 2 - 4x denně.

Cibule česneku (1,5 g rozetřeného stroužku v půl sklenici mléka), užívá se 2 - 3x denně.

Nať jmelí (macerát z 1 g práškované drogy na sklenici vody), pije se 3x denně.

Velmi běžné a chuťově přijatelné je pití čajů z hlohových drog; jedná se o netoxickou rostlinu, která je pacienty obecně velmi dobře snášena a má velmi dobré účinky. V této skupině fytofarmak je obvyklé používání výtažků z uvedených rostlin, které jsou zpracovány do formy tobolek nebo dražé.

 

Vhodná suplementace

Cholin a inositol - 100 až 300 mg denně

B-komplex

Koenzym Q10 - 60 mg denně

Vláknina - například ovesné otruby

Lecitin - 3 x 1 před jídlem

Česnek - 3 x 2 kapsle denně

Vitamín C s bioflavonoidy - 1 až 2 g denně v 0,5 g dávkách.

aFK

Diskuze » Vražedný cholesterol

Mohlo by Vás zajímat...


Stránky jsou věnovány informacím o výživových přípravcích, vitamínech, minerálech, doplňkové a sportovní výživě a látkám rostlinného původu. Stránky mají pouze informativní charakter.

Stránky se snaží podávat kvalitní, komplexní a objektivní informace. I přesto doporučujeme, veškeré zde získané informace porovnávat s dalšími zdroji, zejména z důvodu neustálého rozvoje vědních oborů spojených s oblastí zájmu těchto stránek.

Twitter NUTRIONczNutrionCz Google+Facebook.com/nutrionczInstagram.com/nutrioncz

Vražedný cholesterol