VYHLEDAT

Karnitin lze považovat za látku, která svým významem i rozšířením brzy dostihne i nejpoužívanější parafarmaka. Karnitin je řazen do skupiny tzv. potravních faktorů, které se odborně označují jako - živiny vitamínům podobné.

Původně se za vitamín považoval a dostal název Bt přičemž mnohdy se stále za vitamín označuje. Z přísně vědeckého hlediska se uzavřelo, že karnitin vitamínem není, protože se v organizmu může tvořit. Může nebo mnohdy nemusí ve smyslu, že se buď z nějakých důvodů vůbec netvoří nebo v množství nedostatečném. I tento fakt byl a je příčinou toho, že za určitých okolností se karnitin začal již asi před 12ti lety používat jako léčivo především pro kardiovaskulární onemocnění, diabetes, nervosvalové poruchy, jaterní a ledvinová onemocnění atd.

Karnitin je tedy látkou lidskému organismu vlastní. Nejenže si ho dokáže sám vytvořit, ale také ho dostává ve stravě a to v produktech pouze živočišného původu. Karnitin je nadějí pro značné množství lidí trpících již uvedenými nebo dále specifikovanými onemocněními ale také pro ty, kdo pravděpodobně mají nedostatek karnitinu, aniž by to věděli, případně aniž by jim to způsobovalo život ohrožující zdravotní problémy. Jenomže je dost reálné že v nejbližší době zjistíme, že skutečně některé z takových závažných zdravotních problémů mohou být provázeny nebo dokonce i vyvolány právě nedostatkem karnitinu. A naopak, některá onemocnění mohou způsobit nedostatek karnitinu, což má sekundárně negativní dopad na jiné životní funkce.

Co je to karnitin?

Látka přirozeně přítomná v lidském organizmu i v tělech vyšších živočichů. Původně byla izolována z masa, proto také dostala název karnitin (carnis - latinsky maso, od toho také masožravci čili Carnivora). Karnitin je znám již od roku 1905, v čisté formě byl isolován v roce 1940 ale jeho fyziologické funkce byly poprvé popsány až v roce 1959. Toho roku Fritz oznámil, že karnitin podporuje jeden z velmi důležitých procesů přeměny látek v lidském organizmu - proces tvorby energie z tuků. Laicky a obrazně formulováno je karnitin lopatou, pomocí níž organizmus přikládá palivo, v tomto případě tuk, do kotle, kterým je malinká organela přítomná v buňce a která se nazývá mitochonárie. V ní probíhá "spalování" tuků.

Od roku 1959, kdy byl popsán účinek karnitinu, se na něho zapomnělo a to až do roku 1973, kdy byl popsán první případ pacienta s nedostatkem karnitinem.

Karnitin - chemická podstata

L-karnitin je chemicky 3-hydroxy-4-N-trimethyl-aminomáselná kyselina. Je podobný cholinu (to je důležité především pro ty, kdo vědí, co je cholin a jak je důležitý i ve vztahu k lecitinu). Řada odborníků označuje karnitin za "aminokyselinu". Ale on v pravém slova smyslu aminokyselinou není, je pouze její "příbuzným". Jako takový se v žádném případě nepodílí na tvorbě bílkovin. Je možno definovat karnitin také jako kvartérní amoniovou bázi. Z lékařského a uživatelského hlediska je však asi nejpodstatnější, že karnitin existuje ve dvou optických isomerech, tedy ve formě L- a D-. Je to podstatné, a to dokonce zásadně, protože D-forma je nejenom neúčinná, ale už i v malém množství se považuje za toxickou.

Jak se tvoří karnitin v organizmu a jak se využívá ze stravy

K endogenní tvorbě karnitinu organizmus potřebuje několik látek - aminokyseliny lysina methionin, vitamíny niacin, pyridoxin a vitamín C a minerální látku železo. Pouze lysina methionin tvoří posléze stavební prvky molekuly karnitin, ostatní látky jsou vitamíny (pochopitelně s výjimkou železa). Zapojení vitamínů do tvorby karnitinu je na jedné straně vyjádřením složitosti a komplexností jeho tvorby, na druhé straně je školním příkladem funkce vitamínů. A za třetí je jasné, že když chybí kterákoliv, byť i ne přímo stavební součást molekuly, nelze karnitin v dostatečné míře vytvářet vůbec. Je tudíž naprosto nutné mít dostatek vitamínů, tzn. dostatečně kvalitní výživu. Není-li tomu tak, je nutné uvedené vitamíny používat v doplňkové formě, přičemž v řadě případů nestačí ani takovýto postup a je nutné přikročit k použití čisté formy karnitinu.

Přestože přirozeně přítomný ve stravě je karnitin pouze v živočišných produktech, ještě to neznamená, že je nezbytné jíst hojnost živočišných produktů! Pokud se umíte stravovat vegetariánsky resp. pokud konzumujete také sýry a jiné mléčné produkty a vejce, neměli byste mít lysinu a metioninu nedostatek a tím pádem ani nedostatek karnitinu. A to už i proto, že lze předpokládat, že máte také dost potřebných vitamínů. Kromě toho je vlastní tvorba karnitinu pravděpodobně důležitější než jeho konzumace stravou. Alespoň tak tomu je u zvířat a je otázkou zda to platí pro člověka. Některé údaje jsou totiž dokonce opačné. Ale problém není zatím uzavřen.

K přijatý stravou se kompletně vstřebává a ke svému vstupu do buněk potřebuje prakticky jen energii a ionty sodíku. I když je karnitin malá molekula, jeho ztráty jsou minimální protože ledviny ho prakticky kompletně vstřebávají zpět do krve.

Tento proces je však přímo závislý na řadě faktorů: složení stravy, věku, pohlaví, fyzické aktivitě, hladovění a době jeho trvání, stresu - například po zraněních, operacích.., jedním z hlavních regulačních faktorů je však aktivita štítné žlázy.

Karnitin ve stravě

Vysoký obsah určité látky v nějaké potravině ještě neznamená, že se přímo do cílové tkáně lidského organizmu dostane to samé množství. Většinou dokonce naopak! Je známo, že nejen skoro všechny vitamíny, ale také například i esenciální aminokyselinyjako stavební prvky pro všechny bílkoviny, podléhají rozkladu při zpracování (především tepelném) jejich potravinových zdrojů. To jenom demonstruje, jak kategoricky chybné může být počítání příjmu vitamínů, minerálů a nebo i jednotlivých živin a jejich složek ze základních tabulek bez úvahy možných ztrát nebo kategorické změny povahy některých z nich.

Kdy je nutné použít karnitin ve formě doplňku?

• v případě nedostatečného obsahu v krvi a ve tkáních: k poklesu intracelulárního obsahu karnitinu dochází nejen nedostatečným exogenním příjmem, ale také v důsledku jakýmikoliv vlivy vyvolané malabsorpce, při parenterální výživě, chronické dialýze, tubulární acidóze, šoku, sepsi, stresu, acidóze z hladu a nakonec i při vrozeném defektu biosyntézy karnitinu.
• v případě, že je zjištěna porucha tvorby karnitinu.

Kdy může dojít k nedostatečné tvorbě resp. k velkým ztrátám nebo nárokům?

• když je výrazně snížen příjem kanitinu stravou a současně je nutné tvořit více energie, tzn.: v důsledku extrémních fyzických výkonů v důsledku dlouhodobého hladovění (např. nesprávné redukční diety, onemocnění zažívacího traktu apod.)
• když jsou významně zvýšeny požadavky na jeho využití v organizmu, tzn.: obezita, těhotenství, plodnost u mužů, děti na umělé výživě, pacienti na dialýze.
• u některých dalších patologických stavů byla zjištěna významně nižší hladina karnitinu, která je však důsledkem, nikoliv příčinou těchto onemocnění: oběhová onemocnění, vysoká hladina lipidů v krvi, ledvinová onemocnění (ledviny nemohou vychytávat zpět karnitin), cirhóza, podvýživa (např. děti veganů a makrobiotiků), hypothyreosa, některá genově determinovaná onemocnění svalů a nervů.

Důsledky deficitu karnitinu

Při nedostatku karnitinu dojde k intracelulárnímu hromadění mastných kyselin a vzniku toxických lipoperoxidu, hromadí se vápník a buňka může nekrotizovat. Snížená činnost jater vede k hypoketonémii, hyperamonémii a k hypoglykémii protože dochází ke zvýšené utilizaci glukosy jako jediného možného alternativního energetického zdroje. Snižuje se tvorba acetylcholinu v CNS. Vyvíjející se encefalopatie snižuje toleranci ke stresu a jeho působením dochází k neadekvátní reakci endogenních kortikoidů.

Co "umí" karnitin

• přenést volné mastné kyseliny do mitochondrie, kde se z nich tvoří energie
• přenést štěpy trigiyceridu (zvané short- a medium- chain čili krátké a střední řetězce trigiyceridů) z mitochondrie ven, což zvýší hladinu koenzymu A a to následně přeměnu tuků na energii.
• působit na metabolizmus cukrů Podle nejnovějších zpráv z výzkumu je karnitin důležitý i pro přeměnu cukrů! Dokonce je zřejmé, že čím více je karnitinu, tím více je ve svalech zásobního glykogenu! Tento fakt je významný především ve vztahu ke sportu. Efekt karnitinu lze tudíž označit za "glykogen šetřící".
• působit v přeměně tzv, větvených aminokyselin (BCAA) Část těchto aminokyselin obsažených ve svalu se částečně přeměňuje na odpovídající ketokyseliny, které se váží na karnitin a transportují se v tomto komplexu do jater kde se využívají buď jako zdroj energie nebo se z nich tvoří glukóza.
• snížit tvorbu kyseliny mléčné (laktátu) při fyzické zátěži Tím se zvyšuje schopnost vydržet úroveň nasazeného tempa. Po ukončení výkonu karnitin urychluje odstranění nepříznivě působícího laktátu a tím zkracuje minimálně nutný čas regenerace.
• ovlivňovat činnost štítné žlázy - karnitin má těsnou souvislost s činností štítné žlázy, která je odpovědná za tvorbu energie. Pokles aktivity se projeví přibýváním na hmotnosti. Karnitin použitý u osob trpících sníženou funkcí štítné žlázy dokáže aktivizovat přeměnu tuků na energii a tak zabránit zvyšování tělesné hmotnosti. Současně se omezí nepříznivé projevy hypofunkce žlázy, konkrétně fyzická i duševní únava.
• být závislý na použití anabolických steroidů - anabolika vyvolávají nárůst kapacity systému používajícího karnitinu ke zvýšení přeměny tuků na energii. Souběžně stoupá schopnost využití karnitinu a tudíž i nutnost jeho použití.
• snižovat riziko intoxikace amoniakem - karnitin pomáhá snížit riziko intoxikace amoniakem (například u pacientů s těžkými poruchami funkce ledvin nebo v důsledku hladovění nebo extrémní fyzické zátěže) -v této souvislosti spolupracuje s argininem a ornitinem.
• zvýšit aktivitu mozku tím, že ovlivňuje hladinu některých neurotransmiterrů - například GABA a TAURINU a tvorbu enzymů detoxifikuje organizmus od některých jedů a farmak a zřejmě současně funguje jako stimulátor procesů odstranění volných radikálů.

Důkazy o účincích karnitinu ve všech uvedených souvislostech jsou již většinou jednoznačné. Až dosud se však nejvíce karnitin používá (ve světě) u osob s oběhovými onemocněními a u uremiků na dialýze.

Karnitin ve spojení s dalšími účinnými látkami může být v některých případech efektivnější než samotný. Účinky karnitinu obsaženého v multi-komponentních produktech se prokázaly například u dětských neurologických onemocnění, svalových atrofíi a u dětských uremiků.

Účinnost kontra neúčinnost

Ačkoliv snad neexistuje produkt o němž by nebylo možno slyšet jak pozitivní, tak negativní soudy. V případě karnitinu pozitivní zkušenosti výrazně převažují nad negativními (negativní ale pouze ve smyslu neúčinnosti nikoliv závažných vedlejších účinků).

Zajímavé na tom je, že se v klinice nepochybuje o významu karnitinu i když se zde používá jen sporadicky s ohledem na vysokou cenu, kdežto v běžné praxi, hlavně v řadách sportovních lékařů a minimálního počtu sportovců samých, se vyskytlo více hlasů ve smyslu nedůvěry k účinkům karnitinu. Došlo to dokonce tak daleko, že se formulovala skupina lékařů pracujících v rámci Zdravotní komise mezinárodního olympijského výboru materiál, v němž se vyjadřuje k použití různých dietních doplňků, včetně karnitinu. I přestože právě karnitin z tohoto materiálu vyšel snad nejlépe, prohlásila o něm, cituji:

"L-karnitin asi zlepšuje využití tuků při tvorbě energie a tím i vytrvalostní výkon, ale je nutné provést ještě další studie a to hlavně v případě použití acetyl-L-karnitinu" (konec citace). A to vše navzdory již nesčíslným vědeckým studíim, potvrzujícím účinnost ve všech možných oblastech.

Formy L-karnitinu

L-karnitin se vyrábí jak "klasickou" chemickou syntézou, kdy vzniká tzv. racemická směs L- a D- formy karnitinu, která se pak musí oddělit. Většinou v L- frakci zůstává od 3 do 5 % D- formy. Druhou, technologicky a tím i ekonomicky náročnější cestou, kdy vzniká POUZE L- forma karnitinu, je biotechnologická, kdy karnitin je tvořen speciálními mikrobiálními kulturami.

L-KARNITIN BÁZE (C7H15N03) M.V. 161,2 trimethylbetain kyseliny 4-amino-3-hydroxymáselné. Obsahuje minimálně 99 % karnitinu zcela bez D-formy.

Fyzikální vlastnosti ho předurčují k použití v tekutých formách, které jsou asi nejlépe snášeny (při podání ústy).

L-KARNITIN - L- TARTARÁT M.V. 472,49 L-karnitin-báze je kombinován s kyselinou vinnou (tartarát). Tím se sníží původní 99 % obsah karnitinu na 68 %. Mění se fyzikální vlastnosti:

L-karnitin-L-tartarát má kyselou reakci (pH je 3,5-4,0 je tedy oproti bázi "kyselý"). Snižuje se rozpustnost ve vodě a mění se také pach, není cítit po amoniaku. Je vhodný především pro suché formy produktů, tedy pro tablety. Účinnost L-Kartnitin-L-tartrátu sice není fyziologicky nižší, ale také ne vyšší než L- karnitin-báse.

L-KARNITIN - HCl (hydrochlorid) je kombinací L- karnitinu-báze s ANORGANICKOU kyselinou chlorovodíkovou. Motiv pro tuto kombinaci je velmi podobný jako v případě L-karnitin-L-tartarátu. Především pro klinické použití (injekce a infúze) je to látka mnohem výhodnější, protože báze po pufraci kyselinou dosahuje neutrálního pH. Obsah čistého karnitinu je 85 %, více než v případě tartrátu.

L-KARNITIN - Mg CITRÁT Je kombinací báze a hořečnaté soli kyseliny citrónové. Obsah karnitinové base je zde jen 45%. Představuje další pozitivní krok ve smyslu účinků karnitinu. Uvážíme-li, že hořčík je ve stravě nedostatkový a tento fakt je výraznější u řady onemocnění a také u sportovců, je věc jasná. Hořčík kromě toho působí synergicky s karnitinem hlavně ve svalu. Citrát sám o sobě je energetickým zdrojem, který však není použitý jako nějaký "zesilovač nebo přenašeč" nýbrž jako látka upravující pH směrem do kyselé oblasti aniž by to byla silná anorganická kyselina. Tato forma karnitinu má zdá se poměrně značnou perspektivu.

ACETYL - L-KARNITIN-HCl je považován za perspektivní svými účinky na mozkovou činnost. S ohledem na to, že mozek nevyužívá ve významných množstvích za běžných okolností volné mastné kyseliny jako zdroj energie, dalo by se uvažovat, že karnitinu asi není pro jeho činnost významný. Jak jsem však již uvedl v popisu účinků karnitinu výše, není to tak zcela pravda. Acetyl-karnitin také lépe proniká do mozku. Studie účinků této látky však nejsou dosud uzavřeny.

DÁVKOVÁNÍ

Účinná dávka se pohybuje od minimálních 200 mg čistého karnitinu ve formě báze až do několika gramů za den, například u sportovců, kde je někdy nutné používat až 4 g po dobu několika dnů a pravidelně ho brát v dávkách nižších i v průběhu dlouhodobých tréninků nebo závodů.

Lonza, Biocen