VYHLEDAT

Vitamin A nazývaný také jako axerotol, či antixeroftalmický vitamín (starší názvy).

Provitamín z rostlinné stravy se nazývá betakaroten. Vitamín A po chemické stránce je terpenový alkohol s beta-jononovým kruhem. Je velmi citlivý vůči oxidačním činidlům (jeho aktivita se jimi ruší za 4 hodiny), dobře snáší zvýšenou teplotu, škodlivě na něj působí světlo, zvláště UV. Ubývá ho při průmyslovém zpracování jídel, znečištěným prostředím, sledováním televize, při umělém osvětlení, při požívání alkoholu. Vařením zeleniny při 180 °C zcela mizí betakaroten.

Betakaroten patří mezi antioxidanty (tj. látky schopné navázat a zneškodnit volné radikály, tyto vznikají přijetím elektronu molekulou kyslíku). Retinol tyto schopnosti nemá.

Z vitamínů A jsou důležité dva: vitamín A1 (retinol) a vitamín A2 (3-dehydroretinol) s pouze 40 % účinností. Betakaroten, nacházející se v rostlinné stravě, je přeměňován v lidském organismu účinkem enzymu karotenázy na vitamín A. Tato reakce je uskutečňována převážně ve stěně tenkého střeva a v játrech.

Betakaroten je pouze jedním ze 600 karotenoidů. Je to skupina podobných látek rostlinného původu, z nichž asi 10 % je v těle přeměňováno na vitamín A. Vstřebávání vitamínu po per os užití (ústy) je poměrně dobré. V krvi se váže na alfa 1 globulín a v organismu se metabolizuje na vlastní účinné deriváty. Nejprve je reverzibilně (vratně) přeměněn na retinal (aldehyd retinolu) a dále je oxidován na kyselinu retinoovou. Při nedostatečné funkci jater je vstřebávání sníženo. Prostupuje placentární bariérou, prochází do mateřského mléka, skladuje se v játrech, ledvinách a tuku (skladovací rezerva jater je 500 000 U.I.), metabolity se vylučují stolicí a močí. Vitamín A kontroluje dělení buněk. To je proces, který se při rakovinném bujení vymyká kontrole.

Lidé se zvýšeným přívodem vitamínu A mají menší riziko rakoviny žaludku, plic, jícnu, tlustého střeva, močového měchýře, karcinomu kůže (basaliom, spinaliom, melanom a mycosis fungoides), dále karcinomu prsu a hrdla děložního. Vlivem vitamínu A dochází k posílení imunitního systému, podporuje vznik T-lymfocytů, hraje významnou roli v boji proti infekcím. Je zvláště důležitý při chorobách dýchacích cest.

Vitamín A a betakaroten působí preventivně proti vzniku aterosklerózy, to je nemoci, která může vést až k infarktu myokardu nebo k mozkové mrtvici.

Retinal (aldehyd retinolu) se vyskytuje v oční sítnici. Jeho přítomnost je nutná pro tvorbu fotosenzibilního pigmentu tyčinek a čípků. Je důležitý pro noční vidění a může pomáhat v prevenci šedého zákalu. Pro antioxidační vlastnosti se betakaroten doporučuje jako prostředek zabraňující předčasnému stárnutí kůže. Do luxusních kosmetických krémů se přidávají antioxidanty typu betakarotenu a vitamínu E. Syntetické deriváty vitamínu A (Retin A a Tigason) se využívají k léčbě akné a lupénky.

Vitamín A je antagonistou (má opačné účinky) estrogenů a je důležitý pro normální těhotenství. Dále vitamín A zasahuje do činnosti kostních buněk osteoblastů a osteoklastů. Je nutný k syntéze steroidních hormonů, pro produkci pohlavních hormonů, dobrou produkci spermatu a v proteosyntéze (tvorba bílkovin). Je možné ho použít k vyvolání pankreatické sekrece (vedle sekretinu a prostigminu) a ovlivňuje výdej thyreoidálního hormonu.

Podávání většího množství retinolu je toxické, je lepší přijímat jeho prekursory retinoidy, které toxické nejsou a v organismu jsou skladné. Formy používané per os mohou způsobit vrozené vady a neměly by být používány těhotnými ženami.

Zdroje:

Živočišné: krev zvířat a jejich maso, rybí tuk, játra, vaječný žloutek, úhoří maso, mléčné výrobky, ryby - zvláště rybí játra. Játra ledních medvědů obsahují velké množství vitamínu A (1 g obsahuje až 12 mg retinolu, což je dvanáctinásobek doporučovaného denního minima). Z tohoto důvodu Eskymáci játra ledních medvědů nejedí.

Rostlinné: mrkev, špenát, paprika, rajská jablka, meruňky, broskve, ananas, angrešt, banán, borůvky, brusinky, citrón, černý bez, černý rybíz, datle, fíky, grapefruit, hrozny, hrušky, jablka, jahody, maliny, mandarinky, mango, papaje, pomeranče, ryngle, šípky, třešně, artyčok, brokolice, čekanka, chřest, kapusta, květák, rebarbora, čínské zelí, celer, červená řepa.

V chudých oblastech "třetího světa" jsou jedinými zdroji vitamínu A ovoce a zelenina. V těchto oblastech trpí hypovitaminosou druhé a třetí dítě od podvyživené matky. Mateřským mlékem dostanou jen malé množství retinolu. Za druhé světové války ve Francii byla popisována hyperkarotinémie z požívání mrkve projevující se oranžově žlutým zabarvením kůže a bělma.

Léky používající se na snížení tuků v seru (hypolipidemika), dále léky proti zácpě a antibiotika snižují resorpci tuků a tudíž i vitamínů v tucích rozpustných (A, D, E, K). Nižší resorpce je i u postižení tenkého střeva a slinivky břišní, u obstrukce žlučových cest, u malabsorpčního syndromu a steatorhoei.

Pro prevenci hypervitaminózy a pro zlepšení vstřebávání je vhodné podávat s vitamínem A i vitamín E a zinek. Zinek usnadňuje využití rezerv vitamínu v játrech a zvyšuje jeho využitelnost v organismu. Vitamín A má synergické působení spolu s vitamíny skupiny B s vitamínem C, E, s kalciem (vápník) a fosforem. Hladina retinolu se snižuje též při používání barbiturátů, antacid (léky proti překyselení žaludku).

Použití:

užívá se pro zlepšení zraku, při šerosleposti, při vysychání oční spojivky a rohovky, při degenerativních změnách sítnice, spojivky a rohovky, zlepšuje stav sliznic, odstraňuje zarudlá a opuchlá víčka, zvyšuje odolnost proti infekcím, užívá se jako prevence nádorových onemocnění, udržuje zdravé zuby a dásně, posiluje kosti, urychluje růst, pomáhá při akné, brání stárnutí pokožky, chrání před UV zářením, zkracuje dobu rekonvalescence, používá se při zvýšené činnosti štítné žlázy, při léčbě mužské sterility, při lámavosti vlasů a nehtů, profylakticky u dětí.

Používá se u různých chorobných stavů trávicí soustavy, kdy je porušeno jeho vstřebávání (malabsorpční syndrom, steatorhoea, obstrukce žlučových cest, při zánětu žaludku a střev). Dále se podává spolu s dalšími vitamíny při infekčních onemocněních, v graviditě, při kojení, při hojení kostí spolu s vitamínem D.

Využívá se při akutní otravě alkoholem, při léčbě antituberkulotiky (léky proti tuberkulose) a jako prevence stresového vředu. Užívá se při glykogenose, což je chorobné ukládání glykogenu v parenchymatozních orgánech (játra, ledviny, plíce, slinivka břišní).

V kožním lékařství při léčbě řady chorob, např. akné, lupénka, suchost vlasů a kůže, lámavost nehtů a vlasů, při genetické dispozici ke kožním chorobám typu xeroderma pigmentosum (zvýšená citlivost ke slunečním paprskům).

Dále se užívá při chorobách sliznic dutiny ústní a dýchacích cest-atrofické záněty dýchacích cest a zánětech močového ústrojí a při sklonech k tvorbě močového písku. Používá se i jako ochrana proti některým virům, neboť posiluje imunitní systém (např. Rausův virus sarkomu).

Dávkování:

1 U.I. (mezinárodní jednotka) = 0,3 mikrogramů vitamínu A1 = 0,6 mikrogramů betakarotenu

1 RJ = 1 mikrogram vitamínu A1 = 6 mikrogramů betakarotenu

Denní potřebná dávka: 5000 U.I., těhotné ženy 8000 U.I. Léčebné dávky: 10000 - 25000 U.I.

Osobám pracujícím v noci (strojvůdci, řidiči, noční hlídači) je vhodné preventivně podávat vyšší dávky vitamínu A v několikatýdenním cyklu.

Příznaky z předávkování:

objevují se bolesti hlavy v týle, padání vlasů, bledost, pocit na zvracení, zvracení, průjem, svraštění pokožky, rtů, bolesti v kostech a kloubech, zduření jater, svěděni kůže, nepravidelná menstruace, chronická zácpa, poruchy nehtového lůžka, bolestivé otoky, šupinatění kůže, ragády sliznic, hyperkalcemie (zvýšení hladiny vápníku v krevním séru), ospalost, odrážděnost, neodolatelná touha po spánku, vrozené neurologické a kardiovaskulární vady v prvním trimestru těhotenství, subfebrilie (zvýšené teploty), poruchy růstu, intrakraniální hypertenze (zvýšení nitrolebního tlaku), zpomalení hojení ran, bolesti břicha.

Při hyperkarotinémii se kůže a scléry barví žlutooranžově s maximem na dlaních a ploskách nohou, na rozdíl od žloutenky.

Příznaky z nedostatku:

při nedostatku se objevují různé oční choroby, hlavně hemeralopie (šeroslepost), xeroftalmie (vysychání očí), keratomalacie, svěděni v očích, zarudnutí víček, je porušena reakce oka na osvětlení.

Malé děti mohou trpět ničivým poškozením rohovky, které může vést až ke slepotě. Dále je snížena odolnost vůči infekci, změny na epitelu dýchacích cest, cest trávicího ústrojí (poruchy vstřebávání a průjmy), postižení urogenitálního traktu (změny sliznic močových cest usnadňují tvorbu kamenů) a objevuje se mužská sterilita. Nad extenzory končetin (zadní strany paží a ramen, přední strany dolních končetin) se objevuje struhadlovitá kůže. Toto je označováno jako příznak žraločí kůže. Snižuje se funkce kůry nadledvin a syntéza kortikoidů.